Ramzová - Jeseníky 2019

     O rok starší, o rok zkušenější, o rok větší blázni. To je asi to nejlepší hodnocení členů pánské jízdy. Je čtvrtek 7:00 ráno, na teploměru 5°C a v autě Luďa, Drahoš a já. Cíl cesty Jeseníky-Ramzová. Vyrazili jsme s pěkným počasím a přivezli si ho s sebou na hory. Hned po ubytování jsme čapli sněžnice a baldy, a mazali na lanovku, aby jsme vyjeli na Šerák. Bohužel pro velký vítr, lanovka nebyla v provozu a tak jsme se vydali po zelené k Vražednému vodopádu.

Odtud pak stezkou, která v době jarního tání, bývá divokou řekou, směrem k naší chatě. Celkem 4,5 km a převýšení 149 m.

     V pátek ráno, při pohledu z okna, bylo okamžitě rozhodnuto. Je čas na druhý pokus. Jediné co nás zabrzdilo, byl začátek provozu lanovky a my museli počkat do 8:30. Samo sebou, že jsme čekali u turniketu s lístkem v ruce. Bohužel jen do půlky, protože na druhé lanovce ještě neproběhla zkušební jízda. Riskli jsme to a vyplatilo se. Sice jsme ještě museli cca 5 minut počkat, než nám prodali lístky a pustili na druhou lanovku, ale zato jsme byli první, kdo jel nahoru na Šerák. Už jen tohle stálo za to. Celou cestu jsme jeli mlhou a někdy i tak hustou, že by se dala krájet.

     Po příjezdu na konečnou jsme se vydali k chatě, že se zahřejeme grogem. Bohužel, byly jsme tu o necelou hodinu dříve před otevíračkou. Ale to by nebyl Drahoš, kdyby nepřipravil na cestu do termosky horký čaj. Jak nám přišel nyní vhod. Zahřáli jsme se a vydali k vrcholu. A světe div se, jen jsme dosáhli točny, sluníčko začalo čarovat a mlha střídavě ustupovat. Mimochodem, tento trend nás poté doprovázel celou cestu dolů. A že to byla jízda. Vzali jsme to k Obřím skalám. A během cesty potkali dva lidi, co šli touto cestou nahoru. S tím druhým jsme se dali do řeči a zjistili, že je kastelánem na zámku Nová Horka a dlouho netrvalo a dostalo se nám pozvání na prohlídku s kastelánem.

     Zastavili jsme se na kraji porostu a čekali, až nám mlha vydá svá tajemství. Obří skály.  A opravdu, nejprve jen malé útržky v mlze, aby se posléze zrodila celá dominanta skalního masivu, majestátně se tyčícího nad údolím. Ještě společná fotografie a pak 4 km příkrého klesání. Na sněžnicích jsme urazily necelých 7 km a téměř celou cestu klesali dolu o 690 výškových metrů. Teď už nás čekala jen večeře a odpočinek, abychom nabrali síly na další den.

     Sobota, opět letmý pohled z okna, tentokrát jsme ale viděli úplně jiný obraz. Špičky stromů se ohýbaly ve větru, všude zataženo a nevlídno. Podle plánu nás čekalo město Jeseník a Rejvíz. A tak se i stalo. K mé smůle, bohužel beze mne. Snad jen náhoda tomu chtěla a já musel zůstat dál na pokoji. Luděk z Drahošem navštívili Rejvíz, mechová jezírka, město Jeseník, ...  Sešli jsme se znovu až na pozdním obědě. Ještě jsme se stavili na Zámek Kolštejn a domluvili se na prohlídku s kastelánem na druhý den v 10 hodin. Mezitím se venku setmělo a tak cestou kolem větrných elektráren, vraceli jsme se zpět na chatu. Zítra je neděle, poslední den pobytu a náš návrat domů.

     Začal nový den. V klidu jsme si zabalili a posnídali. Poslední pohled na chatu a hurá na zámek. Drahoš nás opustil s prvním dobře vypadajícím kusem rezavého železa, takže zjistit něco o zámku zbylo na mě a Luďka. Chvíli jsme vyčkali na kastelána a rychloprohlídka mohla začít. A i když je zámek bez vybavení, trvalo nám 45 minut,než jsme ho celý prošli. Jeho pohnutá historie a zajímavosti architektury nás dost zajímaly a tak jsme i s kastelánem skončili v restauraci, kde jsme všichni velice ocenili čaj na zahřáti. Náš průvodce nám ještě přinesl obrovské fotoalbum, kdy jsme se mohli podívat, v jakém stavu zámek byl před rekonstrukcí. Poděkovali jsme za extra prohlídku jen pro nás, rozloučili se, a protože už přišel i Drahoš a byl čas oběda, rovnou jsme si objednali.

   Po obědě už nás čekala cesta domů. Ještě jsme se zastavili u Drahoše na kafe a kolem páte jsme byli všichni doma u rodin.

    Byly to krásné čtyři dny, které nám přinesli mnoho zážitků, počasí všeho druhu a potvrzení, že ta naše vlast je pro nás přeci jen nejkrásnější.

Petr Kudláček

PS: A víte, jak se jmenuje obec, ve které je zámek Kolštejn?