První sobotu v únoru jsme si vyrazili po stopách ledu. Putování každého z nás začalo u mostu na Malovansku, ovšem to pravé, společné fotografické řádění vypuklo až na soutoku Rokytné a Jihlavy, lidově řečeno na Špici. Zde se sešli jak ti co přišli včas, tak my opozdilci. Po mnoha letech opět zamrzly obě řeky a tak jsme se mohli rozeběhnout kam jsme jen chtěli.

    Vrhli jsme se proti proudu řeky Rokytné a tím začalo pravé putování za naší ledovou fotkou. Hned po pár metrech jsme objevili dokonalou práci bobra. Jeho řádění nás ostatně doprovázelo celou cestu. Kolem bruslící se nás ptali, zda jsme z Ivančického fotoklubu, tak jsme je rovnou zvali na vernisáž a při té příležitosti si někteří z nás vystřihli holubičku na ledu. A protože bylo počasí tak trochu mrazivé, bylo potřeba někdy načerpat nový zdroj tepla. O polínka do kamen se svorně postarali členové klubu.

   Během putování jsme objevili několik skvělých děr a to nejen v ledu. Nastal čas, kdy bylo potřeba zalehnout, aby fotka nebyla příliš placatá. Ležet na průhledném ledě, když přitom vedle vás proudí ještě nezamrzlá řeka, to doma za pecí nezažijete. Mrzelo nás jen, že nikdo nemáme makro objektiv. Ledové krystalky ze spodní strany odloupnuté promrzlé plotny byly naprosto dokonalé.

Celou vycházku jsme ukončili tam, kde jsme ji začali, u mostu který se stal branou do světa ledového království.

Petr Kudláček