Koncem října jsme opět vyrazili na podzimní foto víkend a kam jinam, než do našeho oblíbeného Doubravníku. Letošní počasí nám připravilo krásně barevné scenérie, mlhu i drobný déšť, ale i tak jsme si víkend užili.

Cestou do Doubravníku jsme posbírali „účastníky zájezdu“ a všichni se potkali nad hradem Veveří, kde jsme si udělali krátkou vycházku s vyhlídkou na údolí a věže hradu. Další zastávka byla až těsně za Předklášteřím, u vyhlídky na viadukt Dolní Loučky. Sluníčko sice vykukovalo jen chvílemi, o to hezčí však bylo koukat na tu barevnou krásu. Jeli jsme tedy horní cestou, kolem Huslí a přes Kaly až do Pernštejnského Jestřabí. Odtud jsme sjeli malinko níže k Doubravníku do obce Maňová. Zde se nachází zřejmě nejkrásnější scenérie, plná barev, rozmanitá svými kopečky a kde kukačky počítají léta každému příchozímu. V plné kráse odtud byla vidět i zrekonstruovaná věž doubravnického kostela.

Po obědě a ubytování zavazadel, jsme si vyšli proti proudu řeky Svratky až k fotbalovému hřišti a splavu na řece. Co čert nechtěl, potkal nás u kapličky sv.Anny potůček Rakovec. Ne nijak velký, ne nijak široký a už vůbec ne hluboký. Jenže. To bylo tak. Žlábek, no spíše korýtko, asi tak velké jako koryto povodňového valu, metr hlubokého, se v tu chvíli, stalo téměř nepřekonatelnou překážkou pro některé z nás. Nebýt ochoty a včasné pomoci obětavých členů, kteří se dokázali s touto nástrahou vypořádat, asi bychom se museli vrátit a obejít cestou po silničním mostě. Díky všem společně, jsme se ale na druhou stranu dostali. Cestou jsme vyfotili vše, co nám cvrnklo do oka a tentokrát už po chodníku, jsme navštívili farskou zahradu a šli na večeři k Sedláčkům.

Druhý den jsme vyrazili směr Bystřice nad Pernštejnem. Nejprve odbočka na Vítochov a hurá ke kostelu. Pravda, trochu byla mlha, ale jen to dokreslovalo podzimní náladu. Následovaly miniatury hradů v Bystřici. Zde na nás zafungovala past na děti, a my jako malí, začali jsme naplňovat a chápat cestu vody. Dokonce nám vykouklo i sluníčko z poza mlhy. Zpět k autům nás doprovodily sochy pohádkových bytostí. No, a že někteří, opět, museli překonat ohradník, o zábavu tak nebyla nouze. Že Peti! Do Doubravníku jsme vyrazili přes náměstí směr Věchnov a Býšovec, což se nakonec ukázalo, jako dobrý nápad. Krajina se tu nádherně vlní a podzimní barvy stromů byly pastvou pro oči.  Když jsme se vrátili do Doubravníku, stihli jsme ještě před společným promítáním na pokoji, večeři v naší oblíbené hospůdce. Vzhledem k deštivému počasí jsme upustili od nočního focení.

V sobotu ráno přijíždí další členové našeho fotoklubu. Snídani jsme spojili s krátkou (cca 1,5 hodinovou) besedou na téma světlo a svícení, kterou nám připravil Chrudoš. Plni energie a nových poznatků jsme vyrazili na vycházku Doubravníkem, kolem pivovaru, přes viadukt k nádraží a zpět ke kostelu. Po obědě jsme si na chvíli udělali siestu na pokoji. Hned poté jsme se vydali po stopách včerejších, tedy na místa, která jsme už znali. Jen počasí bylo znatelně zachmuřenější a mlha hustá tak akorát. Vraceli jsme se kolem hradu Pernštejn.

Nedělní ráno, když ještě členové vyspávali, vydal jsem se s Luďkem podívat nad mlhu, jestli náhodou nevychází slunce. No, vycházelo, ale byl to jen okamžik, takže jsme vyfotili pár fotek a vydali se zpět na snídani. Společná snídaně byla zároveň jako rozloučení s foto víkendem a už jen poslední výlet na Křížovice. Něco málo jsme vyfotili a odtud se už každý vydal svou cestou domů.

Petr