Byl máj a květy kolem nás ožívaly v pestrých barvách. Život se probudil po zimním spánku a příroda ukazovala sílu kterou vládne kolem nás. Vydali jsme se opět do Rosic, kde na nás čekala zámecká zahrada a také jsme si prošli prohlídkovou trasu zámku. Ačkoliv bylo vybavení místností spíše strohé, duch historie byl cítit na každém kroku. Fotografovat se tam nesmělo, prý to kastelán povoluje za dva a půl tisíce korun. No, s ohledem na to, co šlo fotit, je to nejdražší focení v celé Evropě.
 

     Po prohlídce části zámku jsme se vydali lovit nějaké snímky. Zahradu už jsme prošli při čekání na prohlídku, tak teď naše kroky směřovali ke kostelu a radnici. Škoda, že se nám sluníčko schovávalo. Přesto jsme si každý našli to své, co nám zůstalo na paměťových kartách. Cestou domů už mohl každý fotit co ho právě cvrnklo do oka. Vzal jsem to přes Zastávku a sluníčko mi za odměnu vyčarovalo krásná pole s dominantou Svaté Trojice. A jak se říká, když se daří tak se daří, vzal jsem to ještě oklikou přes Padochov a vyfotil oslavanskou Kuklu s Permoniem, jenž byly prozářené jarním sluncem.
 

     Výlet to byl nakonec pěkný a odnesli jsme si opět jedno poznání do života. Nikdy nevěř předpovědi počasí, stejně bude hezky. S přáním dobrého světla se loučím a zároveň i těším na příští fotovycházku která nás zavede do tajemného lesa nad Rybičkovou skálou. Že nevít kde to je? Tak pojďte s námi až do dávného pravěku.

                                                            Petr Kudláček