Únor bílý, pole sílí. Anebo ne! Dalo by se říci, že tento způsob zimy, zdá se býti poněkud zvláštní. Pole jsou zelená, na keřích razí pupeny a teplota jako na jaře. My jsme se ale zastavit nedali a vyrazili pořídit nějakou fotku z krásných koutů našeho mikroregionu. Konkrétně byly našim cílem obce Mělčany a Němčičky.

Naše první zastávka byla u Mělčan, abychom se rozhlédli, co se kde děje anebo zda nezáří už z dálky novotou. Výraznou dominantou zde zůstává kostel a na druhém konci svítí jako maják Sokolovna.  Náhoda tomu pak chtěla, že po příjezdu do obce jsme narazili na masopustní průvod. A že to byla náhoda jako hrom, svědčí fakt, že tento průvod se konal poprvé po více jak 50 letech, kdy zde byl naposledy. A protože čas neúprosně ukrajoval dílky z naší vycházky, museli jsme dál.

Další „štací“ se stala nová obec 

Mikroregionu Ivančicko a to Němčičky. Obec nám není až tak neznámá, neboť v ní bydlí jedna naše velmi šikovná členka Lucka. Památníky a pietními místy se to tu jen hemží. Co jsme ale neznali, bylo místo s pomníkem německého vojáka. Tak jsme se vydali cestou kolem zapomenutých vinných sklípků a hledali náměty pro dobrou fotografii. No, bez boulí se to sice neobešlo, ale stálo to zato. Abych trochu vysvětlil k pomníku, o koho šlo, zjistil jsem si u místních pár informací a něco také našel na internetu. Jednalo se o původního obyvatele Němčiček, který musel narukovat a bojovat v řadách německé armády. To bylo dáno tím, že původní obyvatelé byli Sudetští Němci. Ti, jenž válku přežili, byli odsunuti v transportu v roce 1946 do Rakouska. Zajímavostí je, že zde je jen pomník, neboť tento voják padl na Kavkazu.

A my šli dál obhlédnout místní kostel, mateřskou školu a obecní úřad. A protože sluníčko začalo pomalu padat k horizontu, museli jsme dál do nedalekého města Dolní Kounice. Naše rozhodnutí vyfotit město z kopce při západu slunce bylo správné, jen sluníčko bylo proti. Jakmile jsme vytáhli fotoaparáty, schovalo se nám za mraky a už nevyšlo.

Ať už se událo tento den cokoliv, bylo z toho mnohé překvapivé a zajímavé. Dnešní foto vycházka se tak zařadila mezi další nezapomenutelné akce, pořádané pro veřejnost ivančickým fotoklubem. A vám ostatním, co jste nemohli jít s námi, přeji, abyste mohli někdy příště zažít atmosféru společné vycházky s lidmi, jenž sdílí stejnou zálibu a to fotografování.

Petr Kudláček