Měsíc s měsícem se sešel a my jsme opět vyrazili na foto vycházku. Tentokrát naše kroky vedly ke kapli sv. Floriána v Moravském Krumlově. Když jsme dorazili na místo, už na nás čekali naši krumlovští kolegové, což nám udělalo velikou radost. Po prvotní obhlídce místa samého, pustili jsme se do focení. Asi každému z nás problesklo hlavou, jak dostat do fotografie začínající podzimní atmosféru. O tom, jak se to povedlo, se můžete sami přesvědčit v přiložené galerii.

   Cestou i necestou jsme se vydali dál, až ke svatému kříži. Pro mnohé z nás to bylo poprvé, co jsme mohli z tohoto místa spatřit impozantní výhled na Moravský Krumlov. Nadarmo se neříka, že krásu nemusíme hledat u pyramid, když nám leží přímo u nohou. Stačí ji jen zachytit a odnést si kousek s sebou. Snad se to podařilo i nám. A kdo se koukal pozorně, mohl si z lesních cest a palouků odnést nejednu krásnou fotku podzimu. Zde se s námi také krumlovští rozloučili a popřáli nám dobré světlo.

   Jeden by řekl, že by nám to mohlo už stačit. Ale né, to by nebyli členové ivančického fotoklubu, kdyby složili zbraně před západem slunce. Zámecký park nás lákal už z protějšího kopce a tak jsme se mrkli i tam. V posledních paprscích slunce, jsme hledali ty nejdokonalejší scenérie, které umí vyčarovat jen příroda sama. Na závěr jedna společná fotografie a pak už doopravdy domů.

   A jaká že byla cesta za barvou podzimu? Určitě krásná, jistě dobrodružná a možná i nebezpečná. Byla prostě taková, jakou jsme si ji my sami udělali. Kouzelné odpoledne, plné dobré nálady a smíchu. Snad i vzpomínek a nesplněných přání. Ale především cestou, která nás posunula zase o kousek dál. A to stejné přejeme i vám. Ať si i vy najdete takovou cestu, která vede kupředu a posouvá vaši hranici výš a výš.