A je to tady! Námi dlouho očekávaný foto víkend ve Vrbně pod Pradědem. První výprava vyrazila do Vrbna již v jednu hodinu odpoledne, aby mohla sklidit výstavu, kterou jsme před měsícem do Vrbna přivezli.

     Kompletní sestava všech účastníků se sešla v sedm hodin  před hotelem Centrum Stone, kde jsme byli ubytováni. Poté co jsme se zabydleli, naplnili svá vyhládlá bříška, sešli jsme se na 301-čce, abychom se domluvili na dalším programu. Jednohlasně jsme se shodli, že si půjdeme zahrát bowling.

     Na bowlingu jsme se sešli kolem deváté, objednali si něco dobrého k pití a hned se pustili do hry. Většině z nás se z počátku moc nevedlo, protože jsme hráli poprvé, ale závěr hry přinesl nečekaná překvapení. Po dvou kolech jsme se znaveni vrátili zpět na hotel. Sešli se v jednom pokoji, rozdělali vínečko (které jsme dostali, jako poděkování, za uspořádání výstavy), pustili televizi a klábosili. Před půlnocí jsme se všichni rozešli do svých pokojů, ulehli do peří a usli co by dup.

     Ráno jsme se probudili do deštivého, přesto však krásného dne. Po osmé hodině jsme se všichni sešli v hotelové restauraci na snídani, kde už na nás čekal plný stůl dobrot J.

     Výšlap na Praděd jsme museli odložit a místo něj se vydali do sklárny Jakub v malebném městečku Mnichov, kousek od Vrbna. Ve sklárně nás přivítal sklář (mimo jiné i fotograf) Petr Slavkovský, se kterým jsme se seznámili v dubnu na vernisáži naší výstavy. Sklárna Jakub se specializuje na výrobu lesního skla populárního u nás ve čtrnáctém a šestnáctém století. Pan Petr nám předvedl průběh výroby skla a s pomocí některých z nás vytvořil skleněnou růži a pohár na víno.

     Pršet pořád nepřestávalo, a tak jsme se vydali na státní zámek ve Velkých Losinách. Abychom měli dostatek sil na prohlídku zámku, zašli jsme si na oběd. Přístup personálu a jídlo jím předložené některé z nás překvapilo, ale nakonec jsme vše snědli a pokračovali v cestě na zámek.

     V jednu hodinu jsme se spolu s průvodkyní vydali na prohlídku zámku. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o původních majitelích zámku a tehdejších čarodějnických procesech. Po hodinové prohlídce jsme se společně vyfotili na nádvoří zámku a pokračovali do losinské papírny. O návštěvu výrobny ručního papíru byl velký zájem. Čekat dvě hodiny na prohlídku se nám moc nechtělo, a tak jsme se vrátili zpět do tepla hotelu.

     Na některé padla únava a tak s chutí zalezli pod peřinu a dali si dvacet. Ti čilejší si vyšli na prohlídku města. Až hlad nás donutil vrátit se zpátky zpět a dát si něco dobrého k večeři. U většiny zvítězily palačinky se zmrzlinou a ovocem. Po tak dobré večeři se všichni rozprchli do svých pokojů a zkoukli fotky, které za celý den nafotili. I přes nepřízeň počasí se nám podařilo ulovit pěkné kousky.

     V osm hodin jsme opět zahájili bowlingové klání, a aby nám to rychleji odsýpalo, obsadili jsme obě dráhy. Po dvou hodinách jsme byli již značně unaveni a tak jsme se z dráhy přesunuli ke stolu. Sezením u kofoly a povídáním o všem možném jsme strávili celé dvě hodiny. Pak už bylo na čase se rozejít do pokojů a ulehnout do postelí.

     Ani nedělní ráno se neobešlo bez silného deště. Výlet na Praděd byl tedy pořád v nedohlednu. Když ani po deváté to na slunečné počasí nevypadalo, sbalili jsme všechny své věci a naložili je do aut. Ještě před odjezdem domů jsme se v hustém dešti zajeli podívat na Rejvíz, na mechová jezírka. Pršet stále nepřestávalo a tak jsme se otočili a vydali se na dlouhou cestu domů. I když celý víkend propršel, některým z nás se povedly krásné fotky a každý si sebou domů přivezl spoustu zážitků.

 Pavla Čechová