Byl nádherný letní den, poslední červnová sobota. Na nebi sem tam mráček a sluníčko, co se za ně nesměle schovávalo. A my? Jsme v Kuřimi na vyhlášení fotografické soutěže MSMO, kde jsme obhájili čelní pozice a skončili na překrásném 4. místě. Hned po skončení slavnostní vernisáže nás čekal výlet do Předklášteří, konkrétně do kláštera Porta Coeli což v překladu znamená Brána nebes.  Kdo na tomto místě ještě nebyl, zůstal stát před krásou portálu, jenž zdobí vchod do kláštera, ale i pro nás ostatní

 to byl nevšední zážitek. Celý klášter, vznikal v letech 1233-1239 a vyniká trojlodní bazilikou. Nelze nezmínit křížovou chodbu s raně gotickými klenbami a velkou kapitulní síň z let 1260-1270. Nutno dodat, že zde stále žijí jeptišky, které střeží své staleté dědictví. Na prohlídku s výkladem jsme se těšili všichni a musím říci, že byla opravdu velmi zajímavá a doslova nás přikovala k naší průvodkyni.

     Jakmile jsme opustili uzavřené prostory a ocitli se opět před branou kláštera, začali jsme se poohlížet po zajímavých tématech na focení a dokonce došlo na malý workshop s odrazovou deskou. Ať už fotíte na takovém místě cokoliv, vždy je na co koukat. Však v galerii najdete také pár pěkných obrázků, i když je tam většina fotografií spíše pracovních.

     Plni zážitků rozloučili jsme se s tímto nádherným místem a vydali se dál za novým dobrodružstvím. Čekal na nás kostel Povýšení svatého Kříže v Doubravníku. První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1208. Dnes je obec uznána Městysem a její součástí je i vesnička Křížovice, která má okolo 25 obyvatel. Kostel samotný byl vystavěn v letech 1535-1557 na náklady Jana IV. Bohatého a Vojtěcha jeho bratra. Byla to doba, kdy se Pernštejnové rozhodli si zde zbudovat rodové pohřebiště. Bohužel jejich hrobku pod presbytářem vyplenili roku 1645 švédové. Do dnešních dob se nám dochovalo šest náhrobních kamenů. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859-1867, kdy byla zbudována hrobka Mitrovských. Dnes se v ní nachází 19 litinových sarkofágů.

 Kostel Povýšení svatého Kříže byl vystavěn na původním místě ženského kláštera a klášterního kostela, ty byly vystavěny již kolem roku 1230. I zde jsme měli zasvěceného průvodce, který dokázal velmi poutavě vyprávět o tomto poutním místě a tak mu ještě jednou touto cestou děkujeme.

     A protože se den nachýlil ke svému konci a sluníčko nám zapadlo, vydali jsme se zpět pod rénský kopec, na soutok tří řek, jenž je zázemím královskému městu Ivančice, vydali jsme se domů.

Petr Kudláček